Nákupní košík

V košíku máte 0 položek
celkem za 0

Žen-šen (Panax ginseng)

Panax ginseng neboli všehoj pravý (zastaralý český název je všehoj ženšenový) neboli ženšen je korejského původu (panax ginseng C. A.Meyer/korejský ženšen-lidské tělo) jsou však využívány i druhy pěstované v jiných částech světa. Např. severní Čína (panax ginseng), Spojené státy (panax quinquefolius/americký ženšen-vřetenový tvar)(panax trifolium/trpasličí ženšen-kulovitý tvar), jihozápad v Číně a Vietnam (panax nothoginseng, ženšen nepravý/sanči-mrkvovitý tvar), Japonsko (panax japonicus/bambusový ženšen-bambusový vzhled), himálajský ženšen (panax himalaicus/kupolovitý tvar).  Dnes je ženšen rozšířen v horských oblastech od Nepálu k Mandžusku (panax himalaicus/himálajský ženšen-kupolovitý tvar) a od východní Sibiře ke Koreji.

Druhový název ženšen (ginseng) je odvozen foneticky z čínského 人 („řén“ = člověk) a nesnadno přeložitelného 蔘 („šēn“). Ruský botanik Carl Anton Meyer klasifikoval ženšen v roce 1843 zavedením rodu Panax v čeledi  Araliaceae. Slovo Panax volně přeloženo znamená všehoj nebo všelék (z řeckého Pan - znamená vše a Axos - znamená léčit).


Ženšen pravý může být označován různě. Nejčastěji se setkáme s názvy podle oblasti původu. Korejský ženšen  (Panax ginseng z Koreje, nebo pěstovaný v Číně pod korejským dohledem. Považuje se za symbol kvality.), Čínský ženšen (hlavně ženšen pravý (Panax ginseng) původem z Číny.), Mandžuský ženšen (Panax ginseng z Mandžuska (rozsáhlá oblast na pomezí Číny, Koreje a ruského Dálného Východu).

Anebo bývá nazýván podle způsobu zpracování jako červený ženšen (ginseng radix rubra)- pařený a následně vysušený kořen ženšenu pravého (Panax ginseng) nebo jako bílý ženšen (ginseng radix alba) - sluncem vysušený kořen ženšenu pravého (Panax ginseng).

Ženšen pak bývá nazýván ještě mnohokrát jinak. Setkáme se například se ženšenem tříletým, šestiletým, atd. Všechny tyto přívlastky se po taxonomické stránce obvykle vztahují k ženšeni pravému (Panax ginseng).

 

Korejský všehoj je malá bylina s dlanitě laločnatými listy a okolíkem bílých květů, z kterých dozrávají červené bobule. Stvoly s listy na zimu opadávají. Divoký ženšen může být až stovky let starý. Současný ženšen se pěstuje na místě splňující podmínky čisté hodnotné půdy s dobrou cirkulací vody a vyšší nadmořské výšky. Dále je nutné zajistit stínění. Nepoužívají se žádná umělá hnojiva, maximálně se upravuje PH půdy.

Lékopisnou drogou je kořen ženšenu - Ginseng radix. V droze je identifikováno velké množství metabolitů: polysacharidy, vitaminy (A, B1, B2, B6), steroly, aminokyseliny, peptidy, silice, polyyny a saponiny (až 3%).

Tato skupina saponinů je nazývána obecně ginsenosidy (panaxosidy): ginsenosid F2; ginsenosid Rb1; ginsenosid malonyl-Rb1; ginsenosid Rb2; ginsenosid malonyl-Rb2; ginsenosid Rb3; ginsenosid Rc; ginsenosid malonyl-Rc; ginsenosid Rd; ginsenosid malonyl-Rd; ginsenosid 20(S)-Rg3; ginsenosid Rh2; 20-O-glukosyl-protopanaxadiol; ginsenosid 20(R)-Rg3; ginsenosid Rg5; ginsenosid F1; ginsenosid Re; ginsenosid malonyl-Re; ginsenosid Rf; ginsenosid Rg1; ginsenosid acetyl-Rg1; ginsenosid malonyl-Rg1; ginsenosid 20(S)-Rg2; ginsenosid 20(S)-Rh1; notoginsenosid R1; ginsenosid 20(R)-Rg2; ginsenosid 20(R) Rh1; majonosid R2; 24(R) pseudoginsenosid F11; ginsenosid Ro; Sloučenina K; Protopanaxatriol – ginsenosid 20(S)-PPT

 

Historie využívání a zkoumání účinků ženšene je velmi dlouhá. Nestarší tradici má užívání ženšene v systému tradiční čínské medicíny. První písemné záznamy jak využívat moc ženšene, můžeme nalézt v lékopisné knize bylin z doby na přelomu letopočtů, jejímž autorem je Shen-nung pen-Ts'ao-ťing (jinde uváděn jako: Šen-Nong Pen Cao Ťing).  Dalšími oblastmi s hlubokou tradicí využívání léčebných účinků kořene ženšenu jsou Korejský poloostrov, Japonsko, Sibiř, Indočínský poloostrov, Indický subkontinent, severní Amerika.

V 18. století se rozvinul významný obchod mezi Spojenými státy a Čínou, kdy se do Číny dovážel americký sbíraný divoký ženšen. Rekordní byl rok 1824, kdy bylo ze Spojených států vyvezeno 750000 liber kořene ženšenu. Obchodem se ženšenem se zabývaly např. G. Washington, Thomas Jefferson a válku za odtržení Spojených států od Velké Británie částečně financoval právě ženšen.

Prvotnímu výzkumu obsahových látek a účinků kořene ženšenu se na vědecké úrovni věnovali především ruští (sovětští) vědci (od 50. let 20.stol) např. Carl Anton von Meyer, který stanovil název panax v r. 1843 Dále pak např. N. Lazarev, I.Brechman, G. B.Eljakov a vědci z Izraele (I.Dardymov). Později se na základě jejich úspěchů přidaly Japonci a Číňané. I přes mohutný vývoz ženšene ze Spojených států nevěnovala zpočátku americká vědecká obec výzkumu účinků kořene ženšene žádnou velkou pozornost. To se změnilo až s pozdějšími úspěšnými výsledky jiných států. V osmdesátých letech 20.stol a později se již výzkumu ženšene věnuje postupně celý svět. V této době jsou již u ženšenu stanoveny obsahové látky a všeobecně uznány léčivé efekty. Je nutné konstatovat, že se těžiště výzkumu ženšenu během doby přesunulo od armády ke komerčním firmám. A zatímco zájem o výzkum a využívání ženšene je u alternativní medicíny a nadšenců konstantní, má zájem a pozornost laické veřejnosti periodické výkyvy. 

 

Ženšen je možné a nejlepší konzumovat sušený přímo nebo jako rozemletou moučku. Tedy rozkousat, zapít vodou atd. Přesné dávkování je individuální, přesto dá se určit rámec  0,1-3g čistého ženšene denně. Kořen ženšene může být macerován v alkoholu a pak nabízen jako elixír či tinktura. Pokud je kořen ženšene macerován v celku, je dobré ho poté postupně sníst a to proto, že stále obsahuje cca.50-70% účinných látek. Dalšími formami použití jsou nálevy, odvary, sirupy, kapsle, tablety, potravní doplňky a další maceráty.  Zatímco v kvalitě kořenové drogy se lze zhruba orientovat pozorováním velikosti, textury, aroma, atd., u výtažků je nutné složení stanovit chromatografií, hmotnostní spektrometrií nebo esoterickými pomůckami.

 

Pozitivní účinky kořene ženšenu lze definovat z několika úhlů pohledu. Nejvíce jako adaptogen při různých druzích zátěže na lidský organismus, dále podle účinku ženšene na různé nemoci a také podle účinku na orgánové systémy.

Jako adaptogenu se kořene ženšenu využívá pro posílení organismu při psychickém vypětí (paměť, koncentrace, deprese, stres), při fyzickém zatížení (manuální práce, sport) a při chemickém popřípadě radiačním zatížení (z životního prostředí/ozařování). Jedná se o adaptogen vhodný při nemoci a rekonvalescenci (záněty, cukrovka, úrazy atd.) a celkově pro posílení imunity organismu. Adaptogen využitelný seniory. Adaptogen vhodný jako prevence i pomoc při různých psychosomatických a neuralgických potížích.

Kořen ženšene se využívá na aterosklerózu/arteriosklerózu, autoimunitní nemoci, bolesti hlavy, bolesti kloubů, deprese, diabetes melitus (cukrovka), chřipku, na neplodnost a na pomoc ke zlepšení potence, jako pomoc při léčení nádorů a na pomoc při chemoterapii, plicní nemoci, poruchy nálady, poruchy spánku, únavový syndrom, vysoký/nízký krevní tlak, záněty, záněty žaludeční sliznice, na zažívací potíže/nechutenství, zlepšení paměti a koncentrace.

Účinné obsahové látky kořene ženšene, působí především na nervovou soustavu, soustavu žláz s vnitřní sekrecí, oběhový a mízní systém, imunitní systém, dýchací soustavu, trávicí soustavu, metabolismus, vylučovací soustavu, pohlavní soustavu.

I přes obecně pozitivní účinky se můžou projevit i ty negativní jako např. bolest hlavy, nespavost, nevolnost, podrážděnost, snížení/zvýšení krevního tlaku. Negativní projevy jsou často důsledkem předávkování (je nutné zmenšit dávku) nebo jsou důsledkem kombinování ženšenu s jinými stimulanty (např. kofein). Určitě by ženšenu neměli užívat těhotné nebo kojící ženy.

Autor: Mowe Green, 2014